Reportáž z koncertu kapely Reilly na WF United

Ani jsem neměla v plánu opouštět stánek signály.cz a jít se podívat, co se děje v sále. Dle svědectví mnohých náhodných i nenáhodných kolemjdoucích tam bylo vedro a nedýchatelný vzduch se jen tetelil. Ostatně ve foyer to nebylo o moc, ale přece jen o něco lepší.A pokud se člověk hodně snažil, zachytil dokonce i nějaký ten závan čerstvého vzduchu z okna. Něco takového bylo v sále nemyslitelné, tak proč vůbec zvedat zadek z víceméně pohodlné židle:)

Když ale zazněly první houslové tóny, přece jen mě to z té židle nadzvedlo. Housle? Tady? A do té hudby, která zněla na první poslech tak všedně rockově? Že bych měla z toho vedra fata morgánu? Ale ne, je to opravdu tak, slyším na vlastní uši zvuk houslí. A ne ledajaký zvuk. Zvuk někoho, kdo na ty housle hodně dobře umí... A to už nás s Maruškou nic nezastaví a jdeme na výzvědy do sálu, která že to kapela si přivezla námi oblíbený a obdivovaný nástroj. Na informační tabuli čtu: REILLY (US). Hm, to mi nic moc neříká. Nevadí, zjistíme. Vstoupíme do sálu a v ten moment zůstáváme stát jako přibité. Co se odehrává před námi na podiu, nám bere dech. Houstlistka stojí naproti houslistovi a svádějí spolu něco jako "houslový souboj". Hrají jako o život, odpovídají si, doplňují se, to všechno za doprovodu basové kytary a skvělých bicích. Úžasné, jen kdyby nebylo takové vedro.

Dáme si malou občerstvovací pauzu, popadnem foťák a upalujem nahoru na balkon. Je sice vyhrazen dětem a starším, ale není nijak plný a navíc máme na visačkách kouzelné písmenko M jako Média:) A pak už nám nic nebrání v tom užít si ten jedinečný zážitek v plné parádě. Vedro nevedro, lidi skandují, zpívají, tleskají a jásají. Hudba je živelná, chytlavá a zároveň je z ní cítit určitá hloubka. Texty mají jednoho společného jmenovatele: Lásku - Boha. Zpěvák mluví o Bohu, o Ježíši a celá kapela o něm zpívá, zpívá, a my se k nim přidáváme a vytváříme ohromné chválící společenství.

Kapela se úžasně přibližuje lidem, vyžádá si jednoho "crazy boy" a jednu "crazy girl" na podium, kde mají soutěžit. Soutěž spočívá v tom, že dotyčný má 15 vteřin napodobovat houslovou improvizaci, jako by držel v ruce housle. Kdo sklidí větší potlesk, vyhraje všechna 3 CD kapely Reilly. Publikum se baví a CD nakonec ískává "crazy boy". Od kapely dokonce slyšíme několik vět v češtině, za což si zaslouží jistě potlesk. Za co si ovšem zasluhují bouřlivé ovace je jejich vystoupení. Houstlista hraje tak razantně, že je vidět, jak mu ze smyčce visí potrhané žíně. Přemýšlíme, jakou má asi spotřebu smyčců:) Bohužel čas je neúprosný, a tak si vytleskáváme už jen rychlý přídavek. Závěrem zní Around the World. Při houslovém sólu mě až mrazí v zádech. Jo, tak tahle hudba má náboj. O tom ostatně svědčí i obrovská fronta u jejich prodejního stánku po skončení koncertu.

stránky kapely

ukázky tvorby na stránkách WFU